Oratorium Kázání na hoře 

- multižánrové oratorium 63´39"

Zhudebněné texty z 5., 6. a 7. kapitoly Matoušova evangelia, nejznámějšího a nejkontroverznějšího Ježíšova kázání, nabádajícího k nejčistšímu, prostému, pokornému a přece důstojnému, pravdivému životnímu postoji, zahanbujícího svou přímostí a otevřeností. Oratorium lze provést v podobě komorní (klavír, zpěv, varhanní mezihry), akapela (SATB), rockové (klasická rocková sestava) nebo písničkářské (zpěv s kytarou).

Video ukázky z Oratoria v komorním
provedení shlédnete zde.

Ukázky písní a skladeb studiové nahrávky komorní verze shlédnete zde.

2. Biblické Žalmy: 

(v úpravě zpěv a klavír)
Zhudebněné biblické žalmy č. :
01, 04, 05, 08, 11, 12, 13, 14, 18, 19, 
20, 22, 23, 24, 25, 28, 33, 65, 66, 67, 
80, 88, 90, 91, 93, 97, 100, 103, 107, 108, 
111, 114, 116, 117, 118, 120, 121, 122, 123, 124, 
125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 
138, 145

... další biblické Žalmy jsou zhudebňovány postupně.

Zájemcům zašlu příslušnou partituru a zvukový vzorek v MIDI nebo MP3 na vyžádání.

3. Let´s Go!

www.lets-go.eu - vokální skupina 2012 - nyní, Praha

Akapelová skupina zaměřená na autentické provedení amerických spirituálů v jejich vznešenosti a původnosti. Písně plné emocí zpívané před i po těžkých životních zkušenostech, nalézající vítězný tón i po prohrách a zklamáních. Povzbuzení pro jedince, rodinu i společenství.

4. Geshem

- vokální soubor 2000 - 2013, Praha, www.geshem.cz

Akapelový soubor, který zpíval bez nástrojů písně z Taizé, americké spirituály a hebrejské písně. Někdo je obdarován pěveckým uměním více, někdo méně, ale když chceme, dohromady nám to zní skvěle.

5. Cáde - Chet

- hudební skupina 1985 - 1990, Ostrava.

Hudební skupina vzešlá ze společenství Křesťanů sobotního dne v Ostravě, zaměřená na křesťanské písně, později zejména písně z Taizé a americké spirituály. Skupina aktivních lidí, kteří se podíleli na zahájení projektu Multižánrové Oratorium Kázání na hoře. Mezi významné lidi, nápomocné ke společné produkci patří zejména Andrzej Bujok, Daniel Bujok (†), Lidia Bondrová, Lenka Hrubá, Irena Antošová a Martin Krynský.

6. Zpěvníky:

Zpěvník American Spirituals Acappella
(akapelové provedení SATB v AJ). Více informací zde:

Zpěvník: Lidové písně v úpravě a cappella + CD
40 lidových písní upravených pro 4 hlasé skupiny SATB nebo soubory. Více informací zde.

Další tituly vydané nakladatelstvím e-noty v edici Choral Library jako samostatné:
Lidové písně (12 písní v úpravě SATB samostatně)
Hatikva, Shema Jisrael (hebrejsky) - (písně v úpravě SATB samostatně)
Nech být mé slzy- žalozpěv SATB nad obětmi holocaustu
Pamatuj Auschwitz- žalozpěv SATB nad obětmi holocaustu
Hvězdy na nebi - žalozpěv SATB nad obětmi holocaustu
Více informací zde.

Zpěvník: Spirituály naděje
50 spirituálů s českými texty, notami a akordovými značkami pro kytaru. Více informací zde.

6. Biblické Žalmy:

(v úpravě zpěv a klavír)
Zhudebněné biblické žalmy č. :
01, 04, 05, 08, 11, 12, 13, 14, 18, 19,
20, 22, 23, 24, 25, 28, 33, 65, 66, 67,
80, 88, 90, 91, 93, 97, 100, 103, 107, 108,
111, 114, 116, 117, 118, 120, 121, 122, 123, 124,
125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134,
138, 145

... další biblické Žalmy jsou zhudebňovány postupně.

Zájemcům zašlu příslušnou partituru a zvukový vzorek v MIDI nebo MP3 na vyžádání.

7. Tančící varhany

Varhanní hudba je vznešená, působivá, majestátní, odráží niterní pohnutí a inspiruje k pokoře a vnitřní radosti. V sérii čtyř tuctů varhanních skladeb, které vám nabízím k dispozici (noty v PDF, zvukový vzorek: MIDI nebo MP3), je většina rytmických kompletně anebo v podstatné části skladby, což inspiruje k nápadu doplnit sólové varhany baletní nebo taneční choreografií.

Zájemcům o audio vzorek skladeb a/nebo noty pošlu ukázku. Pište na marek.slechta@seznam.cz

8. Folkové písně

Marek Šlechta: Vektor naděje (hudba, text, kytara, zpěv)
12 folkových písní z 80. let na audio CD, ukázky najdete zde.

Vyšlo jako příloha k básn. sbírce Křižovatky mezi řádky (©2017)

Poezie

Něco v nás,
hluboko kdesi,
snad v srdci, snad v duši,
snad v hlavě, temenní čakře,
sestro má, můj bratře,
cosi v nás
toužebně chce
v každé fázi životaklusu
rozverně žít dětský čas
a nepropásnout žádný špás
(Dveře dokořán © 2O19)

Básnické sbírky vydané:

• Křižovatky mezi řádky (©2017)
  

• Blahoslavení caparti (© 2018)
• Dveře dokořán (© 2019)

Autorova cesta vypořádávání se s různými silnými životními zážitky, momenty stresujícími i euforickými, emoce pod drobnohledem anebo v různých úhlech pohledu, v odlišných sférách prožívání, jakožto i náměty společenské existenciality i nesmyslnosti , s holocaustem, nacismem, komunismem a dalšími - ismy včetně konzumismu, vše ve znamení boje proti lhostejnosti a konformismu.

Básnické sbírky nevydané:

• Zasuté vzpomínky (1985 - 2013)

• To není fér, Holofauste (© 2013)
• Život běží, utíká (© 2014)
• Všelijaké okolnosti (© 2015)

Básnické sbírky připravované:

• Holofaustovo osiřelé blues
  

Všemi předešlými sbírkami se vine jako jedna "šedivá nit" téma Holocaustu, kolapsu civilizace 20. století. Zde je sbírka právě těchto textů.

• Písně hvězdných poutí
  

Autorův pokus o vyrovnání se s fenoménem hudby, která je mnohoznačnou částí života dítěte, dospělého nebo starce, která těší, je radostí, provází trápení a léčí.

o  o  o  o  o  o  o  o  o  o  o  o  o  o  o  o  o 

Poezie

Tohle není poezie, ale příběh pravdivoucí, hlas Boží z keře hloží, v nebe zvoucí, tichem řvoucí, Moše zprudka své boty zuje, medituje - nohy snoží, Moše Dayan, jaksi nervózně, však bytostně v prorocký tok hlavu svou noří, Moshe Mendelssohn toleranci a vzájemnému pochopení bytostně se dvoří, je to tak pravdivé jako smetí v louži na popraskaném ledovém škraloupu, Moses Hogan, jenž spirituály svého národa tvoří, je to tak pravdivé jako vývod výkalů z břicha starého roztřeseného pána opírajícího se o statické chodítko a čekajícího na kraji silnice, až si ho někdo všimne a převede přes silnici, samozřejmě po přechodu a na zelenou, i když tu už moc nestíhá, protože interval na projití na zelenou je příliš krátký, ano, krátký, je to nebezpečné, a přechod pro chodce se na chvíli stane řekou a starého pána převozník převáží do Hádu, Šeolu, Alighieriho Pekloráje, to je taky pravda. Ano, přebývat nebo dokonce žít v naší vyspělé postpravdivé, postfaktické, postpraktické, postinformační civilizaci je zhola nebezpečné, obludně zrádné a riskantní.

Virtuálno se mísí s realitou do směsí heterogenního společensko historizujícího vizionářsky předpokládaného (forecastovaného) budoucího technologického kroku, který možná nebude ani tak krokem - skokem, jako spíš šokem nebo krachem, neřku-li strachem, biochemicky genetického zvratu, kterému budeme říkat vývoj (hehe), a budeme si tím tak jisti, až tomu dokonce i uvěříme, ano, uvěříme tomu, co si sami vymyslíme a namluvíme, i když to možná bude krach něčeho našeho, co jsme si ještě ani neuvědomili, natož abychom to pojmenovali a hovořili o tom.

Krach neznámé veličiny, která je v nás i mimo nás, v diagonále spirály zborcené plochy Emauzského kláštera, kde Phil Collins ještě nezpíval tu píseň, že teď je ten "správnej moment", ta pravá chvíle, příležitost Tvýho života, na kterou jsi čekal, Oh, Lord, protože zatím měl chlapec své koncerty a turné po kapitalističtějších pódiích, v zemích, kde demokracie dostává na frak o několik desítek let déle než u nás, v českém rybníčku. Ano, je to píseň "In the air tonight", jako že to cejtí, cejtí to celou svou bytostí, a teď je ta pravá chvíle. Applaus. Interval na přejití na zelenou je příliš krátký, a proto i my jako ten starý roztřesený pán, jdeme, ještě i když už svítí červená. Co nám zbývá? Svítí a my jdeme, doufáme, že to stihnem´, a když slyšíme skřípat brzdy (to se andělé zlobí a mračí se na nás z našeho fiktivně psychoanalytického nebe, andělé v trepkách naší babičky, v teplákové bundě po strejdovi Pepovi, kterej coby varhanní virtuos zemřel ještě mladý, takže neochutnal hořkosladkobolní kyselost adolescentní dospívající svobody v naší zemi.

Zanechal po sobě jen pár tónů, ale takových, které stojí za to: Widorova toccata s krásou překypujícími modulacemi rozložených akordů podepřených pedálovou sekcí, která vás nenechá na pochybách, prostě víte, že "to je ono", že "tak to je" a že "tak to taky bude.", Toccata od Léona Boellmana si brousí tóny na náš rozčepýřený nevkus postmoderních zbytků (zblitků) literatury, výtvarného a hudebního umění. Slzy stáří, slzy pomněnky, slzy vesměs sladkobolního sentimentu, slzy prvoplánově potlačené, vyplakané do hrníčku s vlažným čajem, slzy zapomnění, opomnění, melancholie, trapnosti, bolesti, osamělosti.

(Ale starému pánovi však na druhé straně přechodu pro chodce mává, ó ty hrůzo, světe, vzbuď se, mává, mává na něj ... Holofaust.)

Tohle není poezie, to ostrý paprsek svítajícího slunce prořezává převalující se chomáče polabské mlhy a dává tak najevo svou převahu a že ani nemusí útočit, aby zvítězil, neboť další ještě silnější paprsky už se také derou zpoza hory na východě, kam vzhlížíme s nadějí "co přijde" a "kdo nás zachrání" z našeho postreligiozního komatu. Stromy v blízkém lese přitakávají ve shodném rytmu, svými větvemi tančí balet o tvoření, stvoření, růstu, zralosti, závrati a zániku, neptáš se na utrpení ani na extatické štěstí, neptáš se na blahodárný stereotyp každodenního údělu, neptáš se na osud, protože stromy to všechno sdělují svými až po kořeny zpevněnými trupy - kmeny vskutku přepevnými, respekt budícími. Tady je o co se opřít. A paprsky už teď nepronikají, ale prozařují veškerou živou i neživou hmotu i naši mysl, která se díky opakujícímu se koloběhu nevymkla z kloubů psychoterapeutického náhledu z nadhledu.

Zmije i žabička se rozkošnicky vyhřívají na tomhle sluníčku na kameni. Střevlík měděný jen přeběhl přes hřbet skály a ještěrka se jen mihla v suché trávě a raději zmizla, aby nerušila, mohlo by jí to stát ocas. Žabičce už je jasné, co ji čeká, ale had se najednou otočí jinam a mizí na druhé straně pískovce. Lov se nekoná, serpent má myšlenky na něco jiného a my alespoň vidíme, že námi předpokládaná definovatelnost zase pokulhává neboť všechno je "jak má být" i když jinak, než jsme očekávali.

Žijeme ve svých představách, se svými představami, naše představy a pro naše představy. Žijeme ve svém nepohodlí a úděsu, nadějeplných snech a ve svých nejtajnějších tužbách. Žijeme sami mezi těmi, co nás každodenně téměř pravidelně obklopují, ale i mezi těmi, které potkáme jakoby náhodně, čemuž už dávno nevěříme, protože, jak uvedeno výše, vše je jak má být, ať se nám to líbí nebo ne.

Tohle není poezie, ale pravda, je to tak pravdivé jako naivní úsměv mladičké mažoretky v krátké zdobné sukýnce na prvního máje (děvče, nenastydni nám tady, co bychom si bez tebe počali, kdybys byla nemocná. To bys nám chyběla, nebyla bys na svém místě mezi ostatními mažoretkami a nepochodovala bys s nimi, neusmívala by ses na nás, a nevyhazovala bys nožkama hodně nahoru, a s tou tyčkou bys vůbec nemotala, netočila zprudka, jak ty to sama krásně umíš, co my bychom si bez tebe počali? Že máš v šatně svetr? No v šatně je Ti houby platnej, koukej si ho přinýst a oblíknout. A pak se stav na čaj, dám Ti ho pěkně horkej, ale musíš foukat, aby sis nespálila jazyk. Cukr už tam máš, já vím, že máš ráda sladký. Já taky měla ráda, když jsem byla jako ty, mladá a krásná, naivní a plná ideálů. To všechno se změní, to víš, ale užívej si mládí dokud to jde. Hlavě aby nebyla válka, to pak jde všechno na frontu, ale kdo ví, jak by to bylo dneska, když maj ty atomovky, jestli bychom nebyli hnedka mrtví, když by to tam ti nahoře spustili, kdo se v tom má vyznat?

Znáte to: s těmi, kteří s námi žijí v jedné domácnosti, tj. naše nejbližší rodina, náš partner, děti, máme asi nejkomplikovanější vztahy, s další rodinou (ne vždy, ale mnohdy), se kterou se vídáme sice téměř až na výjimky společenské pravidelně, ale na kratší chvíli a jen občas, se lépe snášíme, dalo by se možná říct, že jsou nám milejší anebo se navzájem trochu ostýcháme, což napovídá ke zdvořilejšímu, ohleduplnějšímu chování. Pak jsou naši přátelé a části rodin, se kterými se vídáme třeba jedenkrát za čtvrt nebo půl roku. Tam máme chování nutně přátelské. O dění v životech těchto našich přátel nebo vzdálených členů rodiny se dozvídáme většinou zprostředkovaně, z třetí ruky, což ale křiví naše postoje, protože každá taková zpráva je současně i komerntářem a hodnocením, což je subjektivní a v souvislostech může nakonec být úplně jinak. No a pak jsou Ti, které vídáme jednou za rok, za dva. Před nimi jaksi podvědomě chceme vypadat lepší než jsme a oni před námi, a tak jsme veselí a dáváme najevo, jak nás to všechno baví a jak jsme "cool". Tam se uplatňují různé "znouzectnosti" a "zaručené", byť mnohdy těžkouvěřitelné pravdy atp.

Vytvořeno službou Webnode

Lidská práva

Úcta k životu a pamatování na oběti násilí:

Happening PAMATUJ! REMEMBER!

Připomíná oběti největší hromadné vraždy v historii ČR, na kterou se v průběhu 40 let komunismu v naší zemi "zapomnělo." V roce 1944 bylo během tří dnů (8.3. a 11. 7. a 12.7. ) zavražděno v plynových komorách koncentračního tábora Osvětim - Birkenau více než 10 000 mužů, žen, dětí i starců, kteří se provinili tím, že se narodili jako Židé. Od roku 2013 v připomínku této tragédie v den výročí, 8. března, zpívají stovky zpěváků na náměstích v České republice tři z písní, jež zpívali vězňové, když je vezli k plynovým komorám: Hatikva (tehdy lidová píseň, dnes hymna státu Izrael), Shema Yisrael (vyznání víry) a Kde domov můj (česká státní hymna).

Videa z happeningu PAMATUJ! na desítkách míst v ČR od roku 2013 jsou na síti dostupná a mohou být inspirací náplně vzpomínkových setkání novým zájemcům. V případě jakýchkoliv dotazů se na nás kdykoliv obraťte.

Happening PAMATUJ! 2020

tradiční účastníci Happeningu PAMATUJ! 2020 mají velkou výhodu, že už mají zkušenost, mají tedy co zdokonalovat nebo obměňovat v letošním programu. Noví účastníci mají tu výhodu že když si ve vyhledávači google.com zadají heslo Happening PAMATUJ! (bez udání ročníku), mají k dispozici desítky videí, zpráv a fotografií z mnoha měst a míst, kde se v minulých ročnících happening konal, mají se tedy kde nechat inspirovat. Jako pokaždé, i tentokrát prosím o informace z lokálních happeningů. Jedině události, o kterých se dozvím, mohu zakomponovat do celkového obrazu happeningu REMEMBER! 2020 v ČR (Jméno, Název, program stručně, e-mail, telefon, předpokládaný počet účastníků). Děkuji Vám za pochopení. V případě dotazů se kdykoliv ozvěte.

Odpovědi na často kladené otázky:

Otázka: Musíme na našem happeningu zpívat ty tři písně? (Shema Jisrael, Hatikva a Kde domov můj)?
Odpověď: Nemusíte, stačí, když přečtete jejich texty a vysvětlíte, že byly zpívány (ještě s dalšími písněmi) lidmi, odváženými na popravu k plynovým komorám

Otázka: Musíme náš lokální happening pořádat přesně 8.března nebo je možné třeba i v týdnu před anebo po 8. březnu?
Odpověď: Samozřejmě nejlepší je dodržet termín výročí, ale pokud by neměl být kvůli tomu, že zrovna vy v tu dobu z vážných a nezměnitelných důvodů, nemůžete, pak je lepší alespoň v některém blízkém dni, samozřejmě čím blíže k 8.březnu, tím lépe.

Otázka: Kde seženu noty k povinným písním?
Odpověď: Noty k písním Hatikva, Shema Jisael a Kde domov můj jsou dostupné na www.e-noty.cz

Otázka: Můžeme zpívat jiné písně než které uvádíte jako povinné? Odpověď: Zpěvem, eventuálně alespoň recitací textů zmíněných třech písní se hlásíme k celonárodní akci Happening PAMATUJ!, jejímž cílem je, aby 8. březen nebyl pouze nevysvětleným nebo nepochopeným významným dnem v oficiálním českém kalendáři, ale abychom si připomínali osudy našich spoluobčanů, ovlivněné obrovskou rasovou nenávistí, antisemitismem a xenofobií, patologickými davově psychotickými jevy, které hrozí vždy probublat na povrch a ujmout se konání. Ale pak můžete zpívat další vhodné písně a pojmout happening třeba jako koncert.

Peace One Day

- ještě nikdy v dějinách lidstva nebyl jediný den bez válek, nebylo dne, kdy by se nezabíjelo. Kampaň Peace One Day spojuje lidi, kteří jakýmkoliv srozumitelným a přijatelným způsobem chtějí vyjádřit svůj zájem o mír a pomáhá vytvářet síť organizací, jež se chtějí zúčastnit tohoto procesu. Na základě iniciativy zakladatele Jeremy Gilleyho, britského dokumentaristy, státy OSN jednohlasně ustanovili 21. září jako první den celosvětového složení zbraní a nenásilí - den světového míru. Rádi bychom inspirovali a povzbudili českou veřejnost k účasti na této kampani, která může mít tisíce odlišných podob (viz www.peaceoneday.org). V případě dotazů anebo zájmu o kterékoliv na těchto stránkách zmíněné hudební nebo poetické uskupení, jež by mohlo svým repertoárem přispět k atmosféře míru, porozumění a sdílení na vámi organizovaném Dni míru, neváhejte se ozvat a požádat o podporu.

Human Rights

Respect for life and remembering victims of violence:

Happening PAMATUJ! REMEMBER!

It commemorates the victims of the largest mass murder in the history of the Czech Republic, which was forgotten during the 40 years of communism in our country. "In 1944, in the gas chambers of the Auschwitz concentration camp - Birkenau in three days (8.3 and 11.7 and 12.7.) more than 10,000 men, women, children and old people were murdedred as guilty of being born as Jews. From the year 2013 in commemoration of this tragedy on the anniversary, March 8, hundreds of singers in the Czech Republic sing three of the songs the prisoners sang when they were taken to the gas chambers: Hatikva (then a folk song, today the Anthem of the State of Israel), Shema Yisrael (the confession of faith) and Kde domov můj (the Czech national anthem).

Videos from happening REMEMBER! at dozens of locations in the Czech Republic since 2013, they are available on the network and can be an inspiration for the content of commemoration meetings for new people.

Peace One Day

There has never been a single day without wars in the history of mankind; The Peace One Day campaign brings together people who want to express their interest in peace in any understandable and acceptable way and helps to create a network of organizations that want to participate in this process. At the initiative of the founder Jeremy Gilley, a British documentary filmmaker, the United Nations unanimously established September 21 as the first day of the global ceasfire and non-violence - the World Peace Day. We would like to inspire the Czech public to participate in this campaign, which can take thousands of different forms (see www.peaceoneday.org). If you have any questions or interest in any of the music or poetic groups mentioned on this site that could contribute to the atmosphere of peace, understanding and sharing on your organized Peace Day, please feel free to contact us for support.

Zpráva o Happeningu PAMATUJ! 2020

Marek Šlechta, 31.3.2020

Od 8.3.2013 se happeningu PAMATUJ! zúčastnilo přes 120 organizací na více než 50 místech.)

Happening PAMATUJ! se svým osmým ročníkem 8.3.2020 dostal do vývojové fáze, která by se mohla označit: "Nejde o množství, ale o kvalitu." Je úžasné, že byť nebylo v našich možnostech věnovat se intenzivnímu zvaní účastníků jako minulé roky, přece se na mnoha místech happening konal, a to natolik zajímavě, že stojí za zmínku. Připomenutí výročí nadmíru žalostné události, jakou je vyvraždění Terezínského rodinného tábora v koncentračním táboře Osvětim - Birkenau (3.792 nevinných obětí během jedné noci), se konalo v níže uvedených místech. Možná, že někteří z nich budou inspirovat i vás a další lidi a organizace pro příští ročníky Happeningu PAMATUJ! (vždy 8. března). Chtěl bych veřejně poděkovat všem, kteří se aktivně nebo pasivně vzpomínky zúčastnili anebo nějak pomohli při její realizaci.

Jako každý rok, i letos jsou někteří tzv. "tradiční" účastníci, kteří už jsou zkušení a přicházejí s novými programy, ale i noví, kteří se seznamují s tématem a rozvíjejí je.

Poděkování za aktivní účast na Happeningu PAMATUJ! 2020 patří zejména:

1) Studentům a profesorům Gymnázia Polička, kteří v pátek 6.3.2020 zoganizovali happening PAMATUJ! 2020. Zahájení v 11:45 proběhlo v aule Gymnázia. Pěvecký sbor Juliettes přednesl tři "předepsané " písně.

2) Žákům a učitelům v Základní umělecké škole Jana Štursy v Novém Městě na Moravě, kde 8. března 2020 byla od 15:00 výstava Nenecháme hvězdy zhasnout a od 16:00 se konala beseda s panem Tomanem Brodem, který přežil Terezín, Osvětim-Birkenau a Gross-Rosen a s přítomnými besedoval o tom, co prožil během války, ale i po válce. V 17:30 prošel tichý průvod okolo domů rodin Brady a Skuteckých na Vratislavovo náměstí, kde zazněly tři "předepdané" písně (Hatikva, Šema Jisra'el a Kde domov můj.) v podání čtyř novoměstských sborů (Naenia, Novocantus, sbor ZUŠ a sbor Gymnázia).

3) Pěveckému sboru PS Foerster Sokola v Jihlavě za organizaci Happeningu PAMATUJ! 2020 Dne 9.3.2020 od 16:00 v parku Gustava Mahlera v místě bývalé židovské synagogy. Kromě třech písní (Shema Yisrael, Hatikva a Kde domov můj) měl soubor na programu i tradiční ??? píseň Shalom Alejchem

4) spolku Hadasa, který ve spolupráci s městem Tábor, husitským muzeem v Táboře a skautským oddílem Modříni zorganizoval, pietní akt PAMATUJ! k uctění památky obětí holocaustu se čtením jmen obětí dne 8.3.2020 v parku Pod Kotnovem.

5) spolku Zikaron a YMCA Jindřichův Hradec, kteří pořádali vzpomínkovou akci PAMATUJ! Dne 8.3.2020 od 16:00 na náměstí Míru. Po úvodu a zazpívání třech "předepsaných" písní sbory YMCA-Jakoubek, Smetana, chrámový sbor Adama Michny a Zanoty, program pokračoval od 16:30 v kostele CČSH přednáškou Mgr. M. Kitty (EVANG FARÁŘ) na téma Antisemitismus.

6) spolku Polin z.s. v Polné, který zorganizoval 8.3.2020 slavnostní program k uctění památky polenských obětí Šoa s názvem ZACHOR - pamatuj!, jehož součástí bylo veřejné čtení jmen polenských obětí Šoa, dále pak vernisáž výstavy fotografií paní Sheily Pallay Osudy českých tór ve světě od 14:00 v městském pivovaru Polná; následoval pietní akt položení dalších pěti KAMENŮ ZMIZELÝCH v Polné od 16:00.

7) Učitelům a žákům ZUŠ Staňkov za účast na happeningu PAMATUJ! 2020 dne 9.3.2020

8)Jožku Královi za organizaci literárně hudebního večera happening PAMATUJ! 2020 se současnými básníky a muzikanty a jejich tvorbou na téma holocaust v pražské kavárně Liberál 9.3.2020 od 19:00. Vystoupil zde zpěvák a kytarista Jan Nic, violoncellista Jiří Král, básník I Am Anděl, básník Petr Husák, hang drumový virtuóz Jiří Šámal, zpěvák a kytarista Jakub Noha, kytarový virtuóz Tomáš J. Holý a klavírista Jan Fila. Moderoval Jožka Král a natáčel Ondřej Kasan. Celý večer je ke shlédnutí na videu na Facebooku Jožky Krále.

9) Děkuji Tomáši Najbrtovi (zpěv a kytarový doprovod), Radaně Šatánkové (přednes poezie), Evě Hrubé (přednes poezie), Alexandu Shonertovi (sólo housle), paní farářce Janě Křížové (přivítání a rozloučení) a Jiřímu Šámalovi (Hang Drum a zpěv) za jejich aktivní účast na happeningu PAMATUJ! 8.3.200 od 18:30, který se konal letos už podruhé v ECM Ječná 19,

v Praze. Části večera jsou ke shlédnutí na Facebooku Evy Hrubé.

Každým rokem se o některých účastnících happeningu PAMATUJ! dozvídám až s v velkým zpožděním, takže chci poděkovat i všem ostatním účastníkům a zájemcům, kteří zatím nejsou na tomto seznamu. Rád vás sem doplním, jakmile obdržím dostatečné informace.
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Příští ročník Happeningu PAMATUJ! 2021 se koná

v pondělí dne 8.3.2021. Všichni jste zváni k účasti.

Vítaní účastníci Happeningu PAMATUJ! 2021:

Školy: základní střední, odborná učiliště, vysoké školy, ZUŠ.
- Mládežnické a dorostenecké organizace jako sportovní kluby, oddíly, skauti, Sokol atd.
- Literární a básnické kluby, spolky, komunity.
- Církve a sbory, komunity a společenství.
- Vokální soubory, hudební skupiny, hudební festivaly.
- Muzea, knihovny a divadla
a další

Pojďte nám pomoci vytvářet, budovat, podepřít, učit se, vnímat a sdělovat novou tradici, která má šanci vzniknout. Aby naše společnost měla možnost budovat prevenci před nesnášenlivostí, xenofobií, rasismem a extremismy různých typů.

Marek Šlechta
www.marek-info.eu